Romicus - SPQR, souvislosti

Plútarchos: Citace z díla

Plútarchos nám kromě svých Životopisů zanechal i díla o etice a politice, jejichž obsah je aktuální dodnes
„Jak se říká, vlka nelze chytit za uši, ale lid a obec je nutno řídit prostřednictvím uší a nepočínat si jako lidé, kteří se nevycvičili ve výmluvnosti a snaží se působit na lid nechutným a primitivním způsobem. Zaměřují se na žaludky lidí vystrojováním hostin i na jejich měšce rozdáváním peněz…“    [Více]

Nahoru ↑

Saduceové v Ježíšově době

Jindřich Mánek: Když Pilát spravoval Judsko
Při četbě díla, které pojednává o novozákonní době v Judsku, jsem opět narazil na postřeh autora, který je platný i pro naše dnešní časy.

„Poněvadž saduceům šlo v prvé řadě o udržení moci, byli nuceni se stále přizpůsobovat situaci a nemohli žádný pevný ideový program vytvořit. Nevyvinuli myšlenkové úsilí, aby o něco velkého zápasili. Sledování převážně mocenských a hospodářských zájmů, doprovázené šikovností diplomacie, bylo jejich hlavní snahou. Byla to úpadková klerikální strana, strana syté hierarchie, která pro svůj egocentrismus a spokojenost s tím, co je, se nedovedla rozhodnout pro nic velkého.“

Myslím, že každý čtenář si ve výše uvedeném textu dokáže představit některou ze stran současné politické scény (Tedy asi s výjimkou té "šikovnosti diplomacie"). Pro mě je dehonestace tzv. "pravdoláskařů" a relativizace etických hodnot, respektive jejich upozadění za rozličnými ekonomicko-statistickými hodnotami signifikantním naplněním výše uvedených slov.

Jindřich Mánek: Když Pilát spravoval Judsko - kapitoly z dobového pozadí Nového zákona; Vydal Blahoslav v Ústředním církevním nakladatelství, Praha 1980

Nahoru ↑

Již staří Římané - historické paralely

Paralela k dnešním bojům o pozice na volebních kandidátkách

Dva měsíce před volbami v říjnu 2013 se jeví volební vítězství levice jako naprosto jisté. A tak se v některých oblastech rozhořel otevřený boj o přední místa na kandidátních listinách, která by umožnila získání lukrativních politických postů.    [Celý článek]

Nahoru ↑

Polybios: Citace z díla

Polybiovo dílo je neobyčejně aktuální a velmi poučné i po více než 2000 letech
Poté, co jsem zveřejnil citaci z jeho pojednání o římské ústavě jsem doznal, že v Polybiově díle je mnohem více myšlenek, které stojí za to zaznamenat. Z tohto důvodu jsem se tedy rozhodl věnovat Polybiovým spisům samostatnou stránku, kam budu umisťovat citace z jeho díla.    [Celý článek]

Nahoru ↑

Polybios o římské ústavě

Polybios, Dějiny VI/7 - 11.
O ústavách soudobých států psali mnozí antičtí autoři včetně velikánů, jakými bezesporu jsou Platón a Aristotelés. Ústavními systémy se zabývá i Polybios v VI. svazku svých Dějin. Jeho postřehy jsou zajímavé i dnes a jsou pro dnešního člověka poučné i po více než 2000 letech od jejich sepsání.

„Když svou nesmyslnou dychtivostí po slávě způsobí, že lidé přijímají dary a dožadují se jich, demokracie se začne rozkládat a mění se ve vládu násilí a pěstního práva. Lid si zvyká na to, že jej někdo živí, a očekává, že bude žít na cizí útraty, až se najde podnikavý a odvážný vůdce, jenž se pro svou chudobu nepodílí na správě obce. Zavládne násilí a pěstní právo, lid se srocuje, dochází k vraždám, k vyhánění občanů a k rozdělování půdy, až zcela zdivočí a najde opět pána a monarchu. To je koloběh ústav, přirozená zákonitost, podle níž se ústavy střídají, proměňují a opět vracejí. Kdo to jasně pochopí, může snad pochybit v časovém odhadu budoucí ústavy, pokud však ve své předpovědi nepropadne zlobě nebo závisti, zřídka se ve zjištění růstu, úpadku či očekávané změny ústavy zmýlí.“

Citováno z Polybios, Dějiny III., Antická knihovna sv. 80, Arista - Baset Praha 2011

Nahoru ↑

Most a Kartágo

Malé srovnání osudů dvou zničených měst.

Most a Kartágo jsou města, která potkal podobný osud. Obě byla smetena ze zemského povrchu, a i když tyto události od sebe dělí více než 2000 let, mají mnoho společného. Za jejich zničením stojí touha po bohatství, které jedno z měst ukrývalo za svými hradbami, druhé pak pod povrchem země, na které stálo. Společná je i agresivita mocných, kteří tuto devastaci způsobili a nezvratnost osudu obou těchto měst.
   [Celý článek]

Nahoru ↑

Dr. L. Quidde: Caligula, studie o šílenství římských císařů

Roztomilý spisek z konce 19. stol., který v popisu šíleného císaře Caliguly vytváří těžko zakrývatelnou paralelu s tehdejším německým císařem Vilémem, za což byl jeho autor po zásluze stíhán za zločin urážky majestátu:

„... Specificky císařské šílenství je výsledkem poměrů, které mohou vzniknouti jen mravní degenerací národů smýšlejících monarchisticky, neb aspoň vyšších vrstev, které tvoří nejbližší okolí panovníkovo... ...“

Svatá pravda: „Otrokem není člověk, který ztratí svobodu. Naopak. Člověk ztrácí svobodu, pokud je otrokem ze své podstaty a jako otrok se chová.“

Nahoru ↑

Plinius mladší: O příspěvcích na mzdy učitelů

Plinius, Dopisy IV/13: Plinius Corneliu Tacitovi
Plinius v tomto dopise sděluje svému příteli, historikovi Tacitovi, názor na spoluúčast při financování provozu školy v rodném městě a také se zde zamýšlí nad efektivitou vynakládání veřejných prostředků:

„...Vždyť i já jsem ochoten dát třetinu celé potřebné částky. Slíbil bych i celou, kdybych neměl obavy, že tento můj dar může být zneužit pro sobecké účely, jak vidím na mnoha místech, kde se platí učitelé z veřejných prostředků. Tomuto nešvaru lze zabránit jedině tak, že právo volby učitele budou mít pouze rodiče, kteří to svědomitě a řádně uváží už proto, že sami ponesou náklady. Je nasnadě, že ti, kdo snad nedbají o cizí majetek, jistě budou opatrní na svůj a vynasnaží se, aby mé peníze dostal jen člověk toho hodný, bude-li je dostávat i od nich.“

Nahoru ↑

Řím a informační technologie

Malá odlehčená úvaha nad nečekanými souvislostmi ...

Zdá se vám již sám název článku absurdní a je tedy i celý článek úplná blbost, neboť, jak zní parafráze klasického výroku: "I úplný blbec ví, že před dvěma tisíci lety přece žádné počítače neexistovaly!". Přesto jedna souvislost, která mě napadla při analýze jednoho modulu informačního systému, existuje.    [Celý článek]

Nahoru ↑

Gaius Sallustius Crispus: Catilinovo spiknutí

Malá poznámka o stavu politiky v době krize republiky

Sallustius, zklamaný z osobních neúspěchů a z politické situace, kdy politika se v době jeho života stala pouhým prostředkem k získání moci a kdy o tuto moc bez jakýchkoli zábran bojovalo několik (všeho)schopných příslušníků aristokracie, popisuje tento stav v jednom z odstavců svého díla takto:

„Stručně řečeno, od zmíněného roku každý, kdo vyvolával politické vření, to dělal pod vznešenými záminkami, jedni jakoby na obranu práv prostého lidu, druzí pro upevnění autority senátu. Všichni předstírali péči o obecné dobro a rvali se o osobní moc. Nezachovávali ani zdrženlivost, ani pravidla zápasu a po vítězství dávali průchod své krutosti.“

Nahoru ↑

Plinius mladší: Z dopisů X/31 a X/32

Aneb, malá etymologická úvaha nad významem slova "otrok"

Z dopisu X/31 Plinus Traianovi:

... Ve většině obcí, zvláště v Níkomédei a Níkai, někteří lidé, odsouzení buď k nuceným pracím, nebo ke gladiátorským zápasům a k podobným druhům trestů, vykonávají povinnosti a služby obecních otroků a také „jako obecní otroci berou roční plat“. ...

Na to Traianus v dopise X/32 odpovídá:

... A bude třeba zasáhnout právě v tom, o čem píšeš, že ti, kdo byli odsouzeni k trestu, nejenom ho byli nenáležitě zproštěni, ale dokonce mají postavení „řádných zaměstnanců“.

Z výše uvedeného vyplývá:
1) Alespoň někteří otroci dostávali za svoji práci pravidelný plat.
2) Státní zaměstnanci byli otroci.
Nebo snad ještě stále jsou !!?? (Servus, pane tajemníku.)

Nahoru ↑

Plinius mladší: O zneužívání veřejných prostředků

Plinius, Dopisy X/17: Plinius Traianovi
Plinius byl císařem Traianem pověřen správou provincie Bíthýnie a hned po příjezdu jej o místní situaci informoval následujícím způsobem:

... Nyní zkoumám výdaje, příjmy a pohledávky města Prúsy; jak se tím zabývám, vidím čím dále tím více, jak je to nutné, neboť mnoho peněz zadržují z různých důvodů soukromé osoby, kromě toho se ledacos vynakládá na zcela nezákonné výdaje.
To ti píši, pane, hned po svém příjezdu.

V jiné verzi dopisu (X/17b) píše:

Dne 17. září, pane, jsem dorazil do provincie ...
... Uvaž, pane, zda pokládáš za potřebné poslat sem odhadce staveb. Zdá se totiž, že nemalé částky peněz by šlo od podnikatelů staveb získat zpět, kdyby se měřilo poctivě.

Myslím, že není co dodat …

Nahoru ↑

Plinius mladší: O hrách v cirku

Plinius, Dopisy IX/6: Calvisiu Rufovi
Přesto, že mě od doby, kdy žil G. Plinius, dělí dvě tisíciletí, málokdy se mi stává, abych se s někým na jakékoli věci shodnul tak dokonale, jako se shoduji s názorem tohoto muže na profesionální sport. Dopis, ve kterém o svých názorech na hry v cirku informuje svého přítele, bych mohl v úplně stejném znění a bez jakékoli úpravy napsat i dnes.    [Celý článek]

Nahoru ↑