Most a Kartágo
která informuje o výstavě, pořádané mosteckou knihovnou. Jedná se ovšem o téma natolik významné, že jsem se mu rozhodl věnovat samostatnou stránku.
Viděl jsem účetní rozvahu, ve které byla vyčíslena hodnota uhlí pod městem, náklady na těžbu, náklady na postavení paneláků a infrastruktury a na závěr i zisk z tohoto počinu. Skutečné sociálně-demografické dopady již samozřejmě vyčísleny nebyly. Město totiž není jen množinou budov (urbs), ale zejména společenstvím lidí s jejich vzájemnými vztahy a vazbami (civitas), přičemž nejde tyto dvě věci od sebe oddělovat. Zatímco to první vyčíslit lze, to druhé již nikoliv, a tak se za tuto hodnotu ve výše uvedených účetních rozvahách započte NULA!
Výsledek je nabíledni - Mostecko sice zásobuje energií více než půlku republiky, ale svým bohatstvím rozhodně nepřipomíná Dubaj nebo Kuvajt. I z výše uvedených důvodů se naopak jedná o jednu z nejzdevastovanějších oblastí, a to jak po stránce demografické a sociální, tak i po stránce životního prostředí.
Zbourání starého Mostu je pak pouze završením této devastace a z tohoto důvodu je i naprosto zjevným mementem:
„Těžaři zničili Most důkladněji než Římané Kartágo“.
Rozdíl je pouze v tom, že obyvatelé Kartága byli sice ochotni přistoupit na všechny vyděračské podmínky mocných a všehoschopných Římanů s výjimkou jediné – nebyli ochotni přistoupit na ultimátum, že se musí vystěhovat ze svého města a vybudovat si jinde nové. Tento požadavek způsobil, že celé město povstalo v rozhodném odporu a všichni jeho občané bojovali proti přesile agresora na život a na smrt až do hořkého konce.
Římané nakonec zvítězili silou zbraní, čím ale zvítězili a i nadále vítězí těžaři spolu s odpovědnými politiky? Manipulací s veřejným míněním a zanedbatelným úplatkem, zakalkulovaným do nákladů na těžbu. Výsledek je pak v důsledku stejně devastující a stejně osudově nezvratný – prokletá a prosolená, resp. zatopená půda, na které kdysi kvetlo starobylé město. Ale zatímco na místě zničeného Kartága později vzniklo město nové, ještě větší a výstavnější, na hladině jezera, kde kdysi stál starý Most, již nikdo nikdy nic nového nepostaví. Nově zřízený hřbitov a odsvěcený kostel stojící opodál jsou pak jen smutnými pomníky mrtvého města.
P.S.: Po napsání tohoto článku byla na iDnes publikována další zpráva:
Uhlí, uran, zlato, wolfram. Zákon má určit strategické suroviny Česka,
kde starosta Litvínova Šťovíček m.j. uvádí:
"Podle starosty Litvínova a poslance Milana Šťovíčka je třeba návrh doplnit tak, aby za žádných okolností neumožňoval vyvlastňování a bourání obcí proti vůli jejich obyvatel. 'Ten návrh tak, jak ho dnes ministerstvo předložilo, bohužel tohle riziko nadále obsahuje,' uvedl. Šťovíček je zároveň pro větší zpoplatnění těžby. Místo ministerstvem navrhovaného zvýšení z 1,5 procenta na tři procenta u povrchové těžby uhlí požaduje nejméně 20 procent."
Je zřejmé, že pro prosazení výše uvedených a navýsost oprávněných nároků bude pan starosta potřebovat jednoznačnou podporu občanů, které zastupuje a jejichž zájmy zde obhajuje.