Již staří Římané bojovali nevybíravými prostředky o moc
Dělení „medvěda“ ve starém Římě a dnes
A protože někteří aktéři této bitvy se rozhodli ukázat, že právě oni budou v boji za blaho lidu ti nejdůslednější, padla i první oznámení k soudu, ve kterých se dotyční rekové domáhají svých domnělých nebo skutečných práv.
Kandidátku napadli v dalším kraji, na soud se obrátilo šest členů ČSSD
zdroj: olomouc.idnes.czI ve starověkém Římě se za práva římského lidu reprezentovaného senátem podobným způsobem brala skupina senátorů, kteří bojovali proti zlovolnému uzurpátorovi Caesarovi. Ten, poté co překročil Rubikon a vyhnal své nepřátele z Itálie, se pustil do jejich pronásledování. Válka, rozpoutaná mocenskými zájmy obou znepřátelených skupin, pak spěla ke svému rozuzlení na území dnešního Řecka. Caesar zde se svými legiemi utrpěl zdrcující porážku a byl nucen se stáhnout, nebo spíš uprchnout do vnitrozemí Balkánského poloostrova. Ve chvíli očekávaného triumfu se pak v Pompeiově táboře rozhořel lítý boj o posty, které poražený Caesar a jeho příznivci zastávali. Senátoři na Pompeia současně tlačili, aby co nejdříve rozhodnou bitvou zasadil Caesarovi poslední smrtící ránu.
Jak to nakonec dopadlo, se dodnes učí v hodinách dějepisu. Zatímco Pompeius, který se spoléhal na svoji drtivou početní převahu, nechal útočit Caesarovu pěchotu na silné přední řady svých legionářů, Caesar pomocí lsti rozdrtil Pompeiovu jízdu na křídle a vtrhl Pompeiovým legionářům do zad. Sám Pompeius jen taktak unikl z bitevního pole a byl později zákeřně zavražděn v Egyptě. A co ostatní senátoři? Někteří pokračovali v boji a padli v následných bitvách občanské války. Mnozí z nich však přesto dosáhli významných politických postů, tentokrát ovšem již jako zástupci Caesarovy strany. To už ale patří spíš do kapitoly „političtí přeběhlíci“.