Plútarchos: Citace z díla
Veškeré citace pocházejí z knihy Plútarchos: O politické činnosti vydané v edici Antická knihovna nakladatelství Arista - Baset.
O důvěryhodnosti politiků:
O politické činnosti, kap. Filozof má rozmlouvat zejména s vládci, 777E, str. 18
O sebeovládání a charakteru vládce
„Je třeba, aby vládce nejprve zvládl sám sebe, řídil svou duši, upevnil svůj charakter a působil pak v souladu s tím na své poddané. Kdo padá, nemůže zdvíhat, kdo nic nezná, nemůže vyučovat, kdo je nepořádný, nemůže zavádět pořádek, kdo je neukázněný, nemůže upevňovat kázeň, a kdo se neovládá, nemůže vládnout.“
O politické činnosti, kap. Nepoučenému vládci, 781A, str. 24
O mravní dokonalosti bohů
„Bůh přece není šťasten ze své trvalé existence, nýbrž ze své mravní dokonalosti. Ta je totiž projevem boha a je také krásné se podle ní řídit.“
O politické činnosti, kap. Nepoučenému vládci, 781A, str. 24
O strachu tyranů
„Králové mají strach o své poddané a tyrani ze svých poddaných.“
O politické činnosti, kap. Nepoučenému vládci, 781E, str. 26
O nebezpečí zneužívání moci
„U slabých, nepatrných a prostých lidí působí jejich hloupost a neschopnost neškodně, podobně jako v hříšných snech je mysl zmítána vidinou a není schopna své touhy ukojit. Jestliže se však se zlobou spojí moc, dodá vášním sílu. Velké nebezpečí tkví v tom, že ten, kdo může dělat, co se mu zlíbí, chce dělat to, co se dělat nemá. Moc dává zlu volný průběh a rozpoutává vášně, hněv vede k vraždě, láska k cizoložství, chamtivost ke krádeži. ‚Jakmile byl dán příkaz‘, kdo se nelíbí, zahyne. Objeví-li se podezření, obviněný zemře. U vládců trest předchází obžalobě a odsouzení je to dříve než prokázání viny.“
O politické činnosti, kap. Nepoučenému vládci, 782B-D, str. 27 (kráceno)
O neřestech politiků a nemožnosti jejich utajení
„Ten, kdo má moc, nemůže své neřesti zatajit. … U prázdných nádob nelze zjistit, která je neporušená a která vadná. Když je však naplníš, ukáže se, která teče. A právě tak chorobné duše neunesou moc a prýští z nich jejich tužby, hněvy, jejich domýšlivost a hrubost.“
O politické činnosti, kap. Nepoučenému vládci, 782E, str. 28
O duševní činnosti ve stáří
„Nejenže, jak praví Eurípidés ‚Afrodíté nemá starce v oblibě,‘ nýbrž i chuť k jídlu a pití u nich [‚starců‘] většinou zeslábne a otupí, takže mají co dělat, aby ji nějak posílili a povzbudili. Měli by si však opatřit duševní požitky, které jsou pro čestné a svobodné muže důstojné, a nenapodobovat Simónida, jenž těm, kdo ho obviňovali za ziskuchtivosti, odpověděl, že když ve stáří o všechny požitky přišel, zůstalo mu jen potěšení vydělávat peníze.“
O politické činnosti, kap. Má se stařec věnovat politice?, 786A, str. 34-5
O těžkém začátku
„Když se loďaře Lampida ptali, jak získal své bohatství, odpověděl: ‚Nebylo těžké zbohatnout, ale obtížné a zdlouhavé bylo opatřit si základní jmění.‘“
O politické činnosti, kap. Má se stařec věnovat politice?, 787A, str. 36
O významu řečnického umění v politice
„Za Periklea byla ústava ‚podle názvu demokracie, ve skutečnosti však vláda prvního muže‘. Kimón byl také schopný muž. Když se ho však spartský král Archidámos zeptal, zda zápasí lépe on nebo Periklés, odpověděl: ‚To nikdo neví. Když ho totiž v zápase překonám, prohlásí, že neprohrál, a zvítězí tím, že o tom diváky přesvědčí.‘“
O politické činnosti, kap. Politické rady, 802C, str. 65 (kráceno)
„Jak se říká, vlka nelze chytit za uši, ale lid a obec je nutno řídit prostřednictvím uší a nepočínat si jako lidé, kteří se nevycvičili ve výmluvnosti a snaží se působit na lid nechutným a primitivním způsobem. Zaměřují se na žaludky lidí vystrojováním hostin i na jejich měšce rozdáváním peněz…“
O politické činnosti, kap. Politické rady, 802D, str. 65
„Politik když, udílí rady, se nemá holedbat svou bystrostí a chytrostí ani prokazovat obratnost a zkušenost, nýbrž jeho projev se má vyznačovat přirozeným citem, vnímavou pozorností a starostlivou rozvážností. Ušlechtilý výklad má být provázen půvabem a přitažlivostí pramenící z přesvědčivosti řečníkových záměrů.“
O politické činnosti, kap. Politické rady, 802E, F, str. 66 (kráceno)
„V politickém projevu se může také uplatnit vtip a žert, pokud to není urážlivý výsměch, a přináší-li žertování nějaký užitek. Připravit si vysmívání předem a začít s ním bez podnětu je totiž dokladem zlomyslnosti. Takové byly posměšky Cicerona a Catona staršího, kteří často bez podnětu takto žertovali. Je nutno mít se na pozoru, aby člověk nevhodným posměškem neurazil posluchače.“
O politické činnosti, kap. Politické rady, 803B, C a D str. 67 (kráceno)