O fyzice
Přeneseme-li se přes vznik vesmíru a popis hmoty, který tento vesmír tvoří, dostaneme se ke zmíněným zákonitostem. Výklad těchto zákonitostí je založen na popisu vztahů mezi těmito tělesy. Vztahy, kterými vzájemně na sebe hmotná tělesa působí nazýváme fyzikální silou, resp. interakcí. Fyzika ve stavu současného vědění rozlišuje čtyři základní interakce, kterými na sebe mohou hmotná tělesa působit. Tyto síly se jmenují gravitace, elektromagnetismus a slabá a silná jaderná interakce. Všechny uvedené síly se od sebe odlišují zejména svoji velikostí a vzdáleností na niž působí. Zatímco obě jaderné interakce působí pouze na nepatrné vzdálenosti v jádrech elementárních částic, v reálném světě vnímáme pouze účinek zbylých dvou - gravitaci, jako sílu, udržující řád makrokosmu a elektromagnetismus, jako sílu jež je rozhodující pro fungování světa, ve kterém žijeme. Do oblasti jejího působení totiž spadá vše od lidského metabolismu, přes vlastnosti běžných věcí, až po funkci počítače, na kterém byl tento článek napsán. Fyzika pomocí příslušných teorií popisuje, jak jednotlivé síly působí a tyto teorie pak formuluje obvykle pomocí příslušného matematického aparátu. Při formulaci a popisu jednotlivých sil příslušné teorie ovšem zanedbávají vliv sil ostatních, který je v reálných situacích skutečně zanedbatelný. Máme-li ale pochopit chování hmotného světa komplexně, a to i v mezních stavech např. při vzniku vesmíru, musíme vytvořit teorii, která síly popisuje i s jejich vzájemným působením. V současnosti popisuje sjednocení elektromagnetické a slabé jaderné síly tzv. Standardní model a fyzikové pracují na teorii, která slučuje elektromagnetickou sílu a obě jaderné interakce. Fyzikové dále předpokládají, že za podmínek, které panovaly bezprostředně po vzniku vesmíru, vše ovládala pouze jediná síla, která v sobě zahrnovala všechny čtyři výše zmíněné interakce. Teorii popisující zmíněnou prasílu fyzikové pracovně nazvali "Teorií všeho". Je právě tato síla tím "prstem Božím", jež dal vzniknout vesmíru?
Teorie všeho je svatým grálem bádání fyziky. Sjednocení fyzikálních sil se silami duchovními, popisujícími podstatu lidského života a vztahy mezi lidmi, je pak skutečnou "teorií všeho", svatým grálem celé filosofie. Tuto univerzální a všeobjímající teorii pak můžeme významově ztotožnit s tím, co lidé nazývají Bohem. Máme-li pak dopovědět na otázku: "Je Bůh?", je odpověď snadná - jistěže je. Máme-li odpovědět na otázku: "Existuje Bůh reálně, nikoli pouze jako filosofický pojem? Může jakožto takový interagovat s lidmi, ovlivňovat jejich chování a skutky?", tak na tyto otázky může odpovědět pouze víra. Výklad víry však již není sféra filosofie, ale teologie.