Všichni na Václavák!
Situace je vážná a na následujících několika řádcích se pokusím vysvětlit, proč tomu tak je.
Ohrožení nezávislé justice
Paní Benešová je pouze malým článkem v kontextu událostí, jejichž hybatelem je člověk, kterému reálně hrozí několik let za mřížemi. Dokud byla jeho kauza ve stadiu vyšetřování, snažil se dehonestovat jak vyšetřovatele PČR, tak i šéfa GIBS. Den poté, co byla věc předána státnímu zástupci, došlo k výměně ministra spravedlnosti. Člověk, který v dané kauze mnohokrát veřejně a prokazatelně lhal, neváhal do své špinavé hry zatáhnout vlastní děti jako nastrčené bílé koně. Julius Caesar v situaci, kdy mu po skončení jeho politického mandátu hrozilo v Římě trestní stíhání a vyhnanství, neváhal se svým vojskem překročit Rubikon, a vyvolat tak občanskou válku. Kam až je ochoten zajít náš trestně stíhaný premiér?
Ohrožení demokracie
Nezávislá justice je základem demokratického právního státu. Demokracie je přitom ohrožena stejnými lidmi, kteří před 30 lety stáli v čele nedemokratického totalitního zřízení – Gottwaldovými a Husákovými pohrobky. A co hůř, pokud dříve byla StB nástrojem moci vládnoucí strany, dnes stojí agent StB Bureš v čele vlády, kterou drží u moci agent StB Falmer toho času ve funkci předsedy komunistické strany. Miliardář vládne spolu s bolševikem ve stylu „padouch nebo hrdina, vždyť jsme jedna rodina“.
Tomu všemu pak na Hradě vévodí prezident, který ani neskrývá svůj obdiv k režimům v jejich čele stojí v prvním případě bývalý důstojník KGB, ve druhém pak předseda komunistické státostrany. Tyto své hanebné postoje pak zdobí láskou k alkoholu, urážkami a vulgarismy. Vskutku důstojný pokračovatel prvního „dělnického“ prezidenta, alkoholika a zločince Klementa Gottwalda.
Úpadek hodnot
Letos si připomínáme 30. výročí pádu komunistické diktatury. Tehdy byla hlavním pojítkem lidí, kteří svorně manifestovali na náměstích idea pravdy a lásky. Tyto hodnoty jsou v poslední době systematicky pošlapávány lidmi, kteří hlásají jejich pravý opak – lež a nenávist. Lžou a vyvolávají v lidech strach, aby je následně ovládli sliby lepší budoucnosti a vítězstvím nad „nepřáteli“. Toto není ani nové, ani originální. Před 30 lety slibovali světlé zítřky a vítězství nad imperialismem. Stejné osoby, stejná rétorika, stejné cíle – získání moci a osobního prospěchu.
Bylo by naivní si myslet, že několik demonstrací přiměje lidi, jako jsou Zeman, Babiš a jejich mocichtiví nohsledi, k nějaké sebereflexi. Nešlo to naráz tehdy, nepůjde to ani nyní. Povzbuzující ovšem je, že v posledních třech týdnech bylo na každé další demonstraci více lidí než na té předchozí. Čím dál více lidí si uvědomuje, že byli obelháni, čím dál více lidí již nechce jen pasivně přihlížet jevům, které jim vadí. Jsou to patrné známky probouzení občanské společnosti, která je jedinou zárukou skutečné demokracie.
Proto: