Principiálním rozdílem levicovou a pravicovou politikou je názor na to, v jaké míře má stát spravovat majetek a prostředky, které jim občan svěřuje. Jedná se tedy v podstatě o to, jakou část svých peněz jsme ochotni státu odvádět a co za to od státu očekáváme.
Podstatné je, že ať je forma, kterou stát prostředky získává jakákoli, důsledky vyššího zdanění vždy dopadnou na každého občana. Nezávisle na tom, jakým způsobem je odváděná suma rozdělena mezi jednotlivé vrstvy obyvatelstva, pak nejtěžší důsledky vyššího zdanění vždy nesou ti nejméně majetní. A tak levicoví politici ve snaze zastřít tuto skutečnost manipulují masou svých voličů tak, aby výsledkem bylo jediné, větší podíl státem (a tedy prostřednictvím politiků) spravovaného majetku. Zatímco levicové totalitní režimy bez jakýchkoli skurpulí zabavovali majetky i drobným řemeslníkům a zemědělcům s jediným účelem, učinit všechny obyvatele absolutně závislými na státním aparátu a jeho libovůli, představitelé dnešní levice jednají mnohem umírněněji. Manipulace s míněním lidí je však naprosto stejná:
Jen MY reprezentanti státu jsme schopni zajistit spravedlivé rozdělení VAŠICH peněz.
- „Opravdu jste ochotni svěřovat 50 či více procent svých těžce vydělaných peněz lidem, ke kterým máte minimální nebo vůbec žádnou důvěru?“
- „Kde leží hranice tohoto odírání, když ani takřka 50% veškerého vytvořeného bohatství nestačí k vyrovnanému hospodaření státu?“
Více: Kalousek se střetl s DolejšemWebsite Name 2009 | Sponsored by Skluzavky