Úvod: Roma aeterna
Roma aeterna.
Jiní ať kovové sochy, jak živoucí, jemněji tvoří - budiž!
I z mramoru tvář, jak mluvící, dovedou vyvést,
jiní ať řeční lépe a oběh nebeských těles
umějí zobrazit hůlkou a určit východy hvězdné,
ty však, Římane, hleď, bys mocí národům vládl,
to bude umění tvé, dát pokoj světu a právo,
laskav k poddaným být, však odbojné rozdrtit válkou.
( Vergilius - Aeneis )
Jiní ať kovové sochy, jak živoucí, jemněji tvoří - budiž!
I z mramoru tvář, jak mluvící, dovedou vyvést,
jiní ať řeční lépe a oběh nebeských těles
umějí zobrazit hůlkou a určit východy hvězdné,
ty však, Římane, hleď, bys mocí národům vládl,
to bude umění tvé, dát pokoj světu a právo,
laskav k poddaným být, však odbojné rozdrtit válkou.
( Vergilius - Aeneis )